Listopadová večerní momentka

Když jsem šel dnes večer z práce domů, tak jsem se na chvíli musel zastavit a zadívat se nad západní obzor. Stál jsem na Kraví hoře a díval se na nádherně červenooranžovou oblohu se zavěšeným srpkem Měsíce na obloze. Nemohl jsem se na tu scenérii vynadívat a litoval jsem, že po ruce nemám svůj postarší foťák, kterým bych se alespoň částečně pokusil tu hezkou chvilku zachytit. Nebyl to nějak výjimečně krásný západ Slunce, ale právě ten okamžik stál za to. Stál jsem tam, díval se a přemýšlel, kolik asi takových klidných a krásných západů Slunce nás ještě čeká. Jen osobně doufám, že ještě mnoho. Stál jsem tam a díval se, dokud jsem si nevšiml, že mě pozoruje pár lidí jako nějakého bláznivého vizionáře, který vyhlíží soudný den a raději se opět vydal směrem k domovu.

P.S.: dvě fotečky na Pavlově Měsíčním deníku.