The Gathering - Úsvit - část první

Prvopočátky kapely The Gathering sahají do října roku 1989. Právě v té době, v malém holandském městě Oss, se bratři Hans a René Ruttenovi společně s kamarádem Bartem Smitsem rozhodli založit skupinu, jejíž jméno se mělo v následujících letech proslavit po celém světě a po hudební stránce ovlivnit spoustu dalších skupin.

Hans, René a Bart po prvních zkušenostech hraní v jedné bezvýznamné punkové kapele, zakládají již oficiálně skupinu, která s punkem neměla nic společného. Na začátky vzpomíná v jednom rozhovoru pro časopis Spark René Rutten:

„Kapela začala existovat v roce 1989, to mi bylo kolem šestnácti a neuměl jsem pořádně držet kytaru. Společně s bratrem jsme založili skupinu. Přišel kamarád Bart, který měl vyřvaný hlas, a proto začal zpívat. V šestnácti jsi rebel, chceš hrát hlasitou muziku, která zvedá ženským sukně a kope policajty do prdele.“
Jestli bychom měli dnes pojmenovat hudební styl The Gathering v jejich prvopočátcích, tak by se zřejmě jednalo o směsku death, gothic a doom metalu. Samozřejmě tehdy se pojmy jako gothic nebo doom metal začaly teprve klubat na světlo, ale brzy se měly na metalové scéně pevně zakořenit. Hlavními propagátory těchto stylů byli právě The Gathering spolu se skupinou Paradise Lost a ještě několika dalšími kapelami. Ale to všechno teprve mělo přijít.
The Gathering od února roku 1990 začínají skládat skladby a připravovat materiál na desku. V dubnu do kapely přichází klávesák Frank Boeijen, který právě klávesami dodal do skupiny něco nového, co v té době nebylo až tak obvyklé. Kombinace death metalu a kláves ovšem fungovala a také to na skládání nových skladeb bylo poznat. Ale nejenom klávesy přinesly do kapely zajímavou atmosféru, ale také ženský vokál v podání hostující zpěvačky Marike Groot, ať už se dnes na kvalitu jejího přednesu díváme jakkoliv. Sestava se tedy ustálila na šesti členech+Marike:

Hans Rutten – bicí
René Rutten – kytara
Frank Boejin – klávesy
Hugo Prinsen Geerligs – basa
Bart Smits – zpěv
Jelmer Wiersma – kytara
Marike Groot – zpěv

V průběhu roku 1990 kapela nahrává zkušební nahrávku „An Imaginary Symphony“ a spíš než po hudebních vydavatelstvích ji rozesílá do různých fanzinů a rozdává kamarádům. I když toto dílko sklízí jen chválu, stále uniká pozornosti hudebních vydavatelství. Nahrávka obsahuje pět skladeb a mezi nimi je také Second Sunrise, která se později objeví na prvotině „Always“.

An Imaginary Symphony (1990)

1. Second Sunrise
2. Six Dead, Three To Go
3. Downfall
4. Another Day
5. Share The Wisdom

Následují první koncerty po Nizozemí se skupinami Invocator, Acrostichon a Dead Head. Po koncertování skupina nahrává již svoje první oficiální demo „Moonlight Archer“ a v dubnu 1991 skladby „Gaya´s Dream“ a „Always“, které měly být původně umístěny na singl, ale z finančních důvodů z toho sešlo.

Moonlight Archer (1991)

1. Subzero
2. Anthology In Black
3. Second Sunrise
4. Downfall
5. In Sickness And Health

Dosud nahraný materiál, ale posloužil jako promo, kterému na svět pomáhá firma D.S.F.A. Skladby se opět hodně líbí, ale hlavně si jich také všimly hudební vydavatelství, konkrétně Peaceville Records a holandská Foundation 2000. The Gathering si vybírají Foundation 2000, se kterýma v prosinci 1991 podepisují smlouvu na dvě alba.

Always... (1992)

1. The Mirror Waters
2. Subzero
3. In Sickness and Health
4. King For A Day
5. Second Sunrise
6. Stonegarden
7. Always...
8. Gaya's Dream

Na jaře roku 1992 vychází prvotina skupiny, album „Always“. Album ihned zaujalo fanoušky zajímavými skladbami, které v sobě měly sílu, melodii, ale také tvrdost. Chrochtavý Bartův hlas, občas zjemní do klidnější pohlohy, střídájí se zde rychlejší a pomalejší pasáže, které jsou podpořené klávesami a ženským hlasem v podání Marike a také celkem zajímavé texty, to vše z alba „Always“ dělá velmi zajímavý počin. Texty jsou výhradně prací Barta Smitse:

Ze skladby Second Sunrise/Druhý úsvit

„Koho budeme chválit teď
Když jsou naší bohové mrtvi
Život není jen existence
V betonových, či kartónových
Krabicích
Myšlení zuhelnatělého světa
Kde všechno již bylo vykonáno
Myšlenka na dokonalý svět
Na hromadě pošlapaných snů“

Ze skladby Always.../Vždy...

„Někdy slova nemohou vyjádřit to,
co cítí srdce. Hudba však dokáže
říci to, co slova nedokážou.“

Ze skladby King For A Day/Den králem

„Každý má své draky, které si zotročí
podívej se jim do očí,
a neuhýbej pohledem
…

Každý poklad, který nalezneš
Každá cesta, kterou se vydáš
Mají své odvrácené tváře
Oběti, které musíš postoupit.“

Překlady textů jsou převzaty z časopisu Spark.

Co by se dalo albu vytknout tak snad délka některých skladeb, trochu plochý zvuk a také zbytečně nacpané klávesy do některých pasáží. Album je ale dodnes poslouchatelné a patří k těm lepším, které v začátcích doom metalu vznikly.

Po vydání alba následují koncerty s Paradise Lost a Faith No More. Jeden koncert v Holandsku navštíví dokonce až 6000 lidí, což je pro kapelu do té doby nepoznaný zážitek. S britskými punkery G.B.H. koncertují až v Izraeli a koncert v Tel Avivu považují za jeden z nejvydařenějších.

Po ukončení turné dochází v kapele k personálním změnám. Změny se týkají zpěvu, jak mužského, tak toho ženského. Místo Barta Smitse, který má trochu problémy se zpěvem příchází do kapely Niels Duffhues a Mariku Groot vystřídala Martine van Loon.

Niels Duffhues – zpěv, akustická kytara
Martine van Loon - zpěv
René Rutten – elektrická a akustická kytara
Jelmer Wiersma - elektrická a akustická kytara
Frank Boeijen - klávesy
Hugo Prinsen Geerligs – basová kytara
Hans Rutten - bicí

V této nové sestavě v září roku 1993 začalo nahrávání nové desky „Almost A Dance“, která vychází v roce 1994.

pokračování příště...