Objímání

Obdivuju všechny ty lidi, kteří dokážou sednout k počítači, psacímu stroji a nebo si jen tak do ruky vezmou obyčejnou tužku a napíšou článek do novin, časopisu nebo dokonce nějakou knihu a nedej Bože pokud je to ještě ke všemu kniha dobrá ne-li výborná. Nechápu to a obdivuju zároveň. Obdivuju všechny ty lidi, kteří prostě píšou a píšou a všechny jejich myšlenky nebo představy se okamžitě díky ťukaní do klávesnice zobrazují na monitoru, aniž by neustále používali tlačítko backspace nebo delete. Já nikdy nic nenapíšu. Teda pokud se to netýká nějakých hovadin. Například objímání stromů nebo cirkulace smradlavého vzduchu. Tak asi nejdřív k tomu objímání stromů. Byl jsem před pár dny dopoledne doma a jedním okem sledoval a jedním uchem poslouchal Prima jízdu. Je to ten dopolední pořad, kde se pořád melou dokola nějaké žvásty o vaření, dětech, hercích a herečkách, o tom kdo s kým chodí, kdo co natočil, no prostě žvásty, žvásty, žvásty, jen aby se doma maminy a nezaměstnaní nenudili. A taky jsem poslouchal rozhovor paní redaktorky, na jméno si nevzpomenu, je jich fakt hodně a vypadají všechny stejně s paní Kanyzovou. To je paní, která vydává časopis Krásná paní. Ten časopis je o ...a víte co, pokud chcete vědět o čem je, tak si ho půjčte nebo kupte a uvidíte sami. A paní Kanyzová také vydává lunární kalendář a právě o něm ve studiu hovořila. Mluvila o tom, co je dobré právě v těchto dnech, co pít, co jíst, jak dýchat, co nás ovlivňuje, prostě takové žvásty, abychom byli všichni zdraví a mohli tady na té modrozelené kouli strašit tak tisíc let. A pak také říkala, že je dobré, abychom někoho objímali, že prý je to v tomto období moc prospěšné pro zdraví. A pokud nemáme koho objímat, máme objímat stromy. Ještě jsem se teda nedíval, ale pár vhodných stromů je tuším na Kraví hoře nedaleko mojí práce. Chtěl jsem napsat pár pěkných stromů, ale právě jsem použil tlačítko backspace, abych to opravil na pár vhodných stromů. Myslím, že kdybych napsal pěkných, tak bych lhal. Pěkné stromy tam moc nejsou. Je spousta hezčích stromů, které bych objímal raději a také, které se víc hodí k mé postavě a mé pleti, než ty na Kraví hoře. Ale ty na Kraví hoře jsou dostupnější, tím pádem vhodnějších. A taky se mi nechce jezdit až někam do Bystrce, jen kvůli toho, abych na pár sekund nebo minut obejmul strom. Až tedy půjdete teď někdy kolem Kraví hory a uvidíte tam jednoho vysokého kluka objímat stromy, budu to pravděpodobně já. Budu stát, drsnou kůrou si rozedírat čelo a tiše drmolit nějakou mantru.
No a o té cirkulaci smradlavého vzduchu napíšu někdy příště.